Zubatá skaliska - Prozkoumáno
Skalanatá část Bathosu, táhnoucí se několik mil od východního pobřeží, získala své jméno díky tvaru skal. Ty totiž trčí k nebi jako ostré zuby šelem. Až na několik osamocených zvířat však bývají opuštěné. V letních obdobích, kdy je zima mírnější však slouží jako důležitý bod pro karavany obchodníků vyměňující zboží s kmeny, které skály využívají jako místa setkání, případně využívají místních stezek k rychlému a bezpečnému průchodu zdejším skalantým povrchem. Z těchto důvodů mohou cestovatelé narazit i na několik příslušníků kmene Blain Pakk, kteří se starají o bezpečí obchodníků, jelikož jsou skály pod jejich nadvládnou.
O Zubatých skalách se traduje, že vznikly v dávných dobách a váže se k nim legenda o dvou dračích milencích. Kdysi dávno uprchli dračímu bohu Bonarovi dva draci, kteří chtěli svobodu. Byli to prastaří draci Thrax Elysse Fóriel en Varas a Tristis Fertú vaghn Silissia. O těchto dracích kolují legendy i mezi elfy. Tristis byla prvním tvorem, který se elfů ujal, když byli nuceni odejít na sever, dávno před tím, než se na ostrově objevily vládnoucí kmeny. Dala jim vědomosti, naučila je kouzlům a tomu, jak lépe splynout s Bathosskou přírodou.
Svobodně žijící draci Fóriel a Tristis byli milenci po celé věky, když se na ně upřel Bonarův hněv za zradu a útěk. Draci totiž měli zapovězený přístup na povrch Epigany a neuposlechli jeho volání. Zaplatila za to Tristis, kterou Bonaros srazil z oblohy, nutíce Fóriela sledovat skon jeho družky. Fóriela poté vyhnal se slibem, že už nikdy nevstoupí na nebesa.
Tristis dopadla na zem která se pod nárazem otřásla. Z útrob země vyvrhla zmrzlou skálu a když zemřela, leželo tam její tělo desítky let. Její žebra stála na místě po celé věky až je po příchodu lidí pojmenovali Zubaté skály.
Elfové z drobného kmene, který na ostrově zbyl, těm skaliskům dodnes říkají Énnesia sum´Tristis - Tristin pomník.
O Zubatých skalách se traduje, že vznikly v dávných dobách a váže se k nim legenda o dvou dračích milencích. Kdysi dávno uprchli dračímu bohu Bonarovi dva draci, kteří chtěli svobodu. Byli to prastaří draci Thrax Elysse Fóriel en Varas a Tristis Fertú vaghn Silissia. O těchto dracích kolují legendy i mezi elfy. Tristis byla prvním tvorem, který se elfů ujal, když byli nuceni odejít na sever, dávno před tím, než se na ostrově objevily vládnoucí kmeny. Dala jim vědomosti, naučila je kouzlům a tomu, jak lépe splynout s Bathosskou přírodou.
Svobodně žijící draci Fóriel a Tristis byli milenci po celé věky, když se na ně upřel Bonarův hněv za zradu a útěk. Draci totiž měli zapovězený přístup na povrch Epigany a neuposlechli jeho volání. Zaplatila za to Tristis, kterou Bonaros srazil z oblohy, nutíce Fóriela sledovat skon jeho družky. Fóriela poté vyhnal se slibem, že už nikdy nevstoupí na nebesa.
Tristis dopadla na zem která se pod nárazem otřásla. Z útrob země vyvrhla zmrzlou skálu a když zemřela, leželo tam její tělo desítky let. Její žebra stála na místě po celé věky až je po příchodu lidí pojmenovali Zubaté skály.
Elfové z drobného kmene, který na ostrově zbyl, těm skaliskům dodnes říkají Énnesia sum´Tristis - Tristin pomník.